Kortizol: Přítel, nebo nepřítel?

Co je to kortizol

Každý z nás už určitě slyšel o kortizolu, tom zajímavém hormonu, který naše tělo vytváří v nadledvinách. Není to jen tak ledajaká látka - jde o klíčový hormon, který nás provází každodenním životem. Když jsme ve stresu, ať už běháme maraton nebo se trápíme před důležitou prezentací, kortizol okamžitě nastupuje do akce. V našem těle má spoustu důležitých úkolů - od kontroly cukru v krvi až po podporu imunity. Celý tento proces řídí složitý systém v našem těle, něco jako vnitřní orchestr, kde každý orgán hraje svou roli. Jenže když je kortizolu příliš, může nám pěkně zamotat hlavu - objeví se problémy s tlakem, přibíráním, nebo dokonce deprese. A když ho je málo? To taky není žádná výhra - člověk se cítí jako bez energie, nic mu nechutná a nálada je na bodu mrazu. Proto je tak důležité udržovat jeho hladinu v rovnováze - je to vlastně takový strážce našeho celkového zdraví a pohody.

Jak kortizol funguje

Kortizol patří mezi hormony, které naše tělo přirozeně vytváří v kůře nadledvin. Často ho známe jako stresový hormon, protože jeho množství v těle narůstá, když jsme ve stresu. I když to tak možná nevypadá, kortizol je vlastně náš spojenec. Bez něj by naše tělo nemohlo správně fungovat. Je totiž klíčový pro zpracování cukrů, tuků a bílkovin v těle, pomáhá udržovat správný krevní tlak a připravuje nás na zvládání náročných situací.

Potíže přicházejí ve chvíli, kdy máme kortizolu v těle příliš mnoho po delší dobu. To se běžně stává třeba při dlouhodobém stresu, když málo spíme nebo bereme určité léky. Když je kortizolu moc, může to vést k různým zdravotním komplikacím - přibíráme na váze, může se objevit cukrovka, vysoký tlak, nebo nás trápí deprese či úzkosti.

Stejně špatné je to ale i s příliš nízkým kortizolem. To se pak cítíme pořád unavení, slabí, motá se nám hlava nebo máme nízký tlak. Pokud máte pocit, že s vaším kortizolem není něco v pořádku, určitě zajděte za doktorem.

Vliv kortizolu na tělo

Kortizol je vlastně takový tichý dirigent našeho těla, kterému se přezdívá stresový hormon. Naše nadledviny ho vyrábějí jako důležitého pomocníka, který má prsty skoro ve všem - od toho, jak zpracováváme cukry, až po to, jak se naše tělo brání nemocem. Když jsme ve stresu, kortizol okamžitě nastartuje v těle poplach - srdce začne bušit rychleji, tlak vyletí nahoru a tělo začne čerpat ze svých energetických zásob. Jenže když je kortizolu v těle moc dlouho, může to pěkně zavařit našemu zdraví. Můžeme pak mít problémy se srdcem, hrozí nám cukrovka, tělo se hůř brání nemocem a může se nám pokazit i spánek. A když je ho naopak málo? To taky není žádná výhra - člověk je pak unavený jako kotě, slabý a nemůže se soustředit. Proto je fakt důležité, aby hladina kortizolu v těle byla tak akorát - není to jen otázka fyzičky, ale i naší psychické pohody.

Kortizol a stres

Znáte ten pocit, když vám tělo zaplaví stres? Za to může kortizol, takový malý, ale důležitý pomocník z našich nadledvin. Když se ocitneme v napjaté situaci, třeba před důležitou prezentací nebo když spěcháme na vlak, naše tělo okamžitě zareaguje. Mozek pošle nadledvinám signál a ty vypustí do krve dávku kortizolu. Ten pak v těle spustí celou řadu změn - srdce začne bít rychleji, stoupne tlak a tělo se připraví na akci. V tu chvíli je to vlastně náš ochránce, který nám pomáhá zvládnout náročné momenty. Jenže když jsme ve stresu pořád, začne to být problém. Dlouhodobě vysoká hladina kortizolu nám může pěkně zavařit - oslabí nám obranyschopnost, zvýší riziko potíží se srdcem, nabereme kila navíc a ještě se pořádně nevyspíme. Proto je fakt důležité najít způsob, jak si od stresu ulevit a udržet kortizol v rozumných mezích.

Porovnání hladin kortizolu

Situace	Přibližná hladina kortizolu (nmol/l)
Ráno po probuzení	150-250
Večer před spaním	50-100

Vysoký kortizol

Kortizol hraje v našem těle zásadní roli - je to důležitý hormon, který vzniká v nadledvinách. Jeho množství se během dne přirozeně mění, přičemž nejvyšší hodnoty dosahuje po probuzení a k večeru postupně klesá. Když se ale hladina kortizolu dlouhodobě drží nad normálem, může to našemu zdraví pořádně zavařit. Takový stav se projevuje různě - třeba tím, že máme pořád hlad, hubnou nám končetiny, ale tuk se nám ukládá hlavně na břiše, krku a v obličeji. Člověk se navíc cítí pořád unavený, špatně spí, je podrážděný, úzkostný nebo depresivní. K tomu všemu se přidává oslabená imunita, svaly ztrácejí sílu a často bolí hlava. Za vysokým kortizolem může stát spousta věcí - od dlouhodobého stresu přes nedostatek spánku až po přehnané cvičení. Někdy je na vině i vážnější onemocnění, třeba Cushingův syndrom. Jestli u sebe pozorujete podobné příznaky, rozhodně to nepodceňujte a zajděte k lékaři. Ten vás vyšetří a zjistí, co za tím vězí. Čím dřív se na vysoký kortizol přijde a začne se řešit, tím lépe pro vaše zdraví.

Nízký kortizol

Když máte málo kortizolu v těle, může to být stejně nebezpečné jako když ho máte moc. Kortizol je vlastně takový důležitý hormon, který nám vyrábějí nadledviny a pomáhá tělu zvládat stres. Má na starosti spoustu věcí - třeba jak hospodaříme s cukrem, jak funguje náš metabolismus a jak se bráníme nemocem. Když je kortizolu málo, člověk to pozná docela rychle - je pořád unavený, motá se mu hlava, nechce se mu jíst, hubne, má slabé svaly a nízký tlak. Může za to být spousta věcí - někdy zaútočí vlastní imunita na nadledviny, jindy jsou na vině infekce nebo nádory, a občas to způsobí i dlouhodobé užívání některých léků, hlavně kortikoidů. Pokud máte málo kortizolu delší dobu, není to nic k zahození - může to mít vážné následky. Proto když na sobě pozorujete tyhle příznaky, zajděte radši k doktorovi. Léčba se pak nastavuje podle toho, co přesně problém způsobilo a jak moc je to vážné, ale většinou je potřeba nasadit hormony, které ten chybějící kortizol nahradí.

Dopad na spánek

Kortizol je známý jako hormon stresu a má zásadní význam pro to, jak dobře spíme. Jeho množství v těle se během dne mění - nejvyšší je po probuzení, kdy nám dodává sílu a energii do nového dne. K večeru by měl kortizol přirozeně klesat, abychom mohli v klidu usnout. Jenže když jsme dlouhodobě ve stresu, tenhle přirozený rytmus se může pokazit. Když máme v těle pořád moc kortizolu, těžko se nám usíná, budíme se v noci a celkově spíme hůř. Přes den jsme pak unavení, podráždění a nemůžeme se soustředit. Na druhou stranu, když je večer kortizolu málo, třeba kvůli vyčerpaným nadledvinám, taky to není dobré - můžeme se v noci často budit. Takže problémy se spánkem můžou být způsobené hormonální nerovnováhou, ale zároveň ji můžou i vyvolávat.

Výživa a kortizol

Kortizol, kterému se často přezdívá hormon stresu, je nesmírně důležitý pro naši schopnost zvládat náročné situace. To, co jíme, přímo ovlivňuje množství kortizolu v našem těle. Když se cpeme sladkostmi, nezdravými tuky a průmyslově upravenými potravinami, naše hladina cukru v krvi začne skákat jako na houpačce, což nutí tělo vyplavovat více kortizolu. Když máme dlouhodobě vysoký kortizol, může to pořádně zamávat s naším zdravím - přibereme, špatně spíme, máme oslabenou imunitu a další potíže. Naštěstí existuje řešení - stačí jíst vyváženě, vsadit na celozrnné potraviny, hodně ovoce a zeleniny, kvalitní bílkoviny a zdravé tuky. Tím udržíme cukr v krvi pod kontrolou a kortizol v normálu. Důležité je taky jíst pravidelně a pít dostatek tekutin. A když do jídelníčku zařadíme potraviny bohaté na hořčík, béčkové vitamíny a omega-3 mastné kyseliny, pomůžeme tělu lépe zvládat stres.

Testování hladiny kortizolu

Kortizol je známý hlavně jako hormon stresu a má zásadní význam v tom, jak naše tělo reaguje na zátěžové situace. Když potřebujeme zjistit, jestli je s produkcí kortizolu všechno v pořádku, lékaři využívají různá vyšetření. Nejčastěji se testy dělají, když má doktor podezření na onemocnění jako Cushingův syndrom nebo když se objeví příznaky Addisonovy choroby či problémů s nadledvinami. Hladinu kortizolu můžeme změřit z krve, moči nebo slin - každá z těchto možností má svoje plus i minus, proto je fajn probrat s doktorem, která varianta bude pro vás ta pravá. Při hodnocení výsledků je potřeba brát v úvahu spoustu věcí - třeba v jakou denní dobu se test dělal, jaké berete léky nebo váš celkový zdravotní stav. Teprve když doktor vezme v úvahu všechny výsledky a další vyšetření, může určit, co vám vlastně je a jak by se to mělo léčit.

Kortizol je jako dirigent našeho stresového orchestru. Řídí, jak naše tělo reaguje na náročné situace, ale když je ho příliš, melodie života začne skicet.

Hana Nováková

0 Tipy pro regulaci kortizolu

Kortizol - hormon, který nás provází každým dnem. Ráno jeho hladina vystřelí nahoru, aby nás nastartovala do nového dne, a pak postupně klesá až do večera. Je to takový náš přirozený budíček. Jenže když jsme ve stresu nebo se špatně stravujeme a málo spíme, může se nám jeho hladina pořádně rozhodit. A to už není žádná legrace - vysoký kortizol může nadělat pěknou neplechu. Přibírání na váze, problémy se srdcem nebo třeba úzkosti, to všechno může mít na svědomí. Naštěstí existují způsoby, jak si s tím poradit. Stačí se pravidelně hýbat - klidně si zajít na procházku, zacvičit si jógu nebo si zaposilovat. To vám pomůže vyplavit stres a srovnat hladinu kortizolu do normálu. Důležité je taky dobře spát - nejlépe chodit do postele a vstávat ve stejnou dobu. Před spaním si dopřejte chvilku klidu, třeba s knihou nebo relaxační hudbou. No a samozřejmě jídlo - dopřejte si pestrou stravu plnou čerstvého ovoce, zeleniny, celozrnného pečiva a kvalitních bílkovin. A pozor na kafe a alkohol - ty umí kortizol pěkně rozhoupat.